V úpické knihovně se nocovalo po dvouleté covidové pauze po osmnácté. Na letošek jsme si zvolili téma Záleskautky a den ptactva. Sešlo se 11 dětí, převážně děvčata. Hned na začátku jsme se rozdělili na družstva, z nichž si každé vyrobilo svůj týmový odznáček, a hned potom jsme začali vyrábět ptáčky. Ti později ozdobili náš pohádkovník a společný týmový strom. Celý večer jsme plnili různé bobříky. Např. bobříka přírody, k jehož získání bylo třeba zvládnout 3 různé poznávací kvízy, bobříka paměti či času. Velmi atraktivní byl bobřík kuchařského umění, kdy každý tým pekl jako svačinku palačinky. Ukázalo se, kolik máme mezi sebou obratných kuchařů – vyhazovačů, kteří žonglovali s palačinkami ve vzduchu. Každopádně to byla opravdu dobrota. Vyráběli jsme také náramek přátelství a tím splnili bobříka zručnosti. Krátká procházka k pohádkovníku nás letos pěkně zchladila, takže jsme se opravdu moc nezdržovali a jen jsme náš stromek pozdravili a krásně ozdobili vyrobenými ptáčky. Po půlnoci nás ještě čekalo hledání pokladu. K němu musely týmy vyluštit zprávu v Morseově abecedě, jež je pak dovedla k jedné z indicií. Další indicii děti získaly splněním zadaného úkolu. Celkem 6 indicií nakonec ukázalo, kde je poklad ukrytý. Každého v něm čekala nějaká sladkost a dáreček. V závěru noci zbyl čas na volnou zábavu a hlavolamy. Nezapomněli jsme ani na krátké čtení z nové knihy Do nepaměti. Usínali jsme kolem půl třetí ráno a ranní vstávání o půl osmé bylo trochu krušné. Ale jako vždy ho děti zvládly mnohem lépe než my knihovnice. 🙂
Foto z akce: